Pojď hledat své malé jiskry

„Ty máš ale energie. Kde ji bereš?“

Tuhle otázku dostávám poměrně často. A pokaždé se musím usmát. Protože si nemyslím, že se s energií někdo narodí nebo že ji někde tajně schovává.

Spíš věřím, že se rodí z malých radostí, které si během dne dovolíme prožít.

Když máme pocit, že nám došla energie

Nedávno jsem si o tom povídala s jednou paní.

Říkala mi, že je neustále unavená a nejraději by pořád spala. Dlouhá léta se starala o děti, domácnost, práci a na sebe nikdy nezbýval čas.

Dnes už děti vyrostly, ale místo radosti přišla prázdnota. Nemá koníčky, nic ji neláká a připadá si, jako by jí došla energie.

Chvíli jsem ji poslouchala a pak jsem jí řekla:

„Víš, ono se to samo nenajde. To se musí vytvořit.“

Ne tím, že si člověk naplánuje deset nových aktivit nebo se bude nutit do výkonů.

Stačí začít jednou jedinou věcí.

Jedna radost může přivést další

Třeba vytáhneš háček a uháčkuješ pár řad nového plédu.

Najednou ucítíš malou radost. Udělala jsi něco pro sebe.

Ta radost tě třeba přivede do kuchyně. Napadne tě upéct zdravý moučník z tvarohu a meruněk, které se na tebe usmívaly na trhu. Uvaříš si kávu, sedneš si na chvíli ven a vychutnáš si každý kousek.

A ani si nevšimneš, že už se ti nechce jen sedět.

Vrátíš se k háčkování.

Později tě třeba napadne: „Co kdybych se dnes naučila pár slovíček anglicky?“

Otevřeš Duolingo. Ne proto, že musíš. Prostě proto, že máš chuť.

Večer se ohlédneš a zjistíš, že jsi udělala spoustu drobných věcí.

Přitom jsi ráno nemusela mít obrovské množství energie. Každá malá radost jednoduše vytvořila prostor pro další.

Možná právě takhle vzniká energie

Myslím, že právě tady se rodí energie.

Nehledejme ji v dokonalých plánech ani v čekání na správnou náladu.

Často se ukrývá v malých okamžicích, které pohladí naši duši.

Mnoho žen celé roky žije hlavně pro druhé – pro děti, partnera, rodiče nebo práci. Když jednoho dne povinnosti poleví, mohou zjistit, že vlastně nevědí, co těší je samotné.

Nemusí být bez energie.

Možná jsou jen dlouho odpojené od vlastních radostí.

A právě proto není nutné začínat velkou změnou.

Stačí malá jiskra. Něco, co vykouzlí úsměv a na chvíli nám připomene, jaké to je být zase samy sebou.

Z jedné takové chvíle se může narodit další.

Radost je trochu jako oheň

Je to podobné jako rozdělávání ohně.

Nikdo nezačne velkou vatrou.

Nejdříve zapálíme jednu sirku, od ní chytne drobná tříska a postupně přidáváme několik větviček.

A nakonec před námi hoří oheň, který krásně hřeje.

S radostí to může být podobné.

Nečekejte, až budete mít dost energie, abyste mohli začít žít.

Začněte maličkostí, která vám dnes udělá radost.

Třeba právě z ní se začne rodit energie, na kterou už tak dlouho čekáte.

Chvíle pro vás

Zastavte se dnes na malou chvilku a položte si jednoduchou otázku:

Jaká by mohla být moje dnešní malá jiskra?

Nemusí být velká.

Pro někoho to bude šálek voňavé kávy, pro jiného pár stránek knihy.

Radost může přinést procházka, první řada nového plédu nebo květina do vázy.

A třeba si vzpomenete na člověka, kterému jste už dlouho chtěli zavolat.

Vyberte si jen jednu věc a dovolte si ji opravdu udělat.

Někdy totiž stačí jediná jiskra, aby se znovu rozsvítil celý den.

Tvoření není jen o tom něco vyrobit. Je to způsob, jak znovu rozsvítit světlo uvnitř sebe.

Chcete znovu probudit svou tvořivost?

Někdy stačí první malý krok. Pokud cítíte, že jste se na své cestě ztratili a rádi byste znovu objevili radost z tvoření, možná vás osloví online proces Když tvoříš, tak záříš.